Tato výzva je určena především maminkám a babičkám, které chtějí podpořit nová kněžská povolání prostřednictvím pobožnosti prvních nedělí. Letáček jednoduchou formou popisuje, jak ji vykonat, a krátce vysvětluje její vznik. Letáček vznikl v rámci širšího apoštolátu, prakticky za výrobní náklady a je distribuován po více kusech, aby ho případní zájemci mohli šířit dále.
Z podnětu jedné matky rodiny v době „krize Církve a zejména pak krize kněžství“.
Maminky a babičky, vybízíme vás, abyste každou první neděli v měsíci obětovaly Svaté přijímání za svatá kněžská a řeholní povolání ve vašich rodinách a na tento úmysl se i pomodlily.
JAK TUTO VÝZVU USKUTEČNIT?
Každou první neděli v měsíci:
Obětovat na tento úmysl Svaté příjímání Obětování Svatého přijímání se vykoná tak, že v duchu takovýto svůj úmysl vyjádříte (například slovy: „Obětuji toto Svaté přijímání za nová kněžská povolání.“), v průběhu ofertoria nebo ve chvíli, kdy přijímáte.
Pomodlit se modlitbu po Mši svaté Pomodlete se krátkou modlitbu „žen z Lu“, která je uvedena níže, nebo modlitbu „Pane, zchraň nás, hyneme!“ na další straně.
JAKO HOŘČIČNÉ SEMÍNKO
Kněz Robert Quardt ve své knize Matky kněží píše: V severní Itálii se nachází venkovské městečko Lu, které mělo před sto lety přibližně čtyři tisíce obyvatel. Rodiny tam tehdy měly průměrně sedm až deset dětí. V letech 1919 až 1929 tam počet narozených o 304 převyšoval počet zemřelých.
Již v roce 1881 se matky z Lu rozhodly obětovat účast na Mši svaté a Svaté přijímání každou první neděli v měsíci na zvláštní úmysl. Jejich cíl obdivuhodně vyjadřovala modlitba, kterou se modlily. Zní takto:
„Bože, dej, aby se některý z mých synů stal knězem. Chci žít jako dobrá křesťanka. Chci své děti vychovávat ve zbožnosti a ctnosti, aby se mi dostalo milosti darovat Ti svatého kněze.“
Modlitba byla krátká, ale tak účinná, že v této farnosti bylo mnoho kněžských povolání. Za padesát let tak toto malé místo dalo Církvi pět set kněží, řeholníků a řeholnic! V průběhu padesáti let se v Lu každým rokem konal velký počet primic, zatímco v sousedních obcích nebyla ani jediná. Byla to šťastná farnost, skutečně zahrnutá požehnáním! Taková je moc modlitby matek, když prosí o kněze. Bůh jejich modlitby vyslyší, aby povolání vzkvétala jako květy v máji.
MODLITBA: PANE, ZACHRAŇ NÁS, HYNEME!
Toneme v bezpříkladné bouři, která od hlavy až k patě otřásá Církví. Duch světa proniká do našich rodin a svádí naše děti.
Víc než kdy jindy, můj Božský Spasiteli, potřebujeme hojná a svatá řeholní a kněžská povolání.
Můj Bože, milostí křtu jsi z každého mého dítěte učinil i své dítě. Proto se odvažuji Tě s důvěrou prosit, abys mezi nimi vzbudil dobrá a stálá řeholní a kněžská povolání. Obětuji Ti plody této Mše svaté a tohoto Svatého přijímání na tento úmysl, který je tak drahý Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu.
Já pak chci s pomocí Tvé milosti, můj Bože, být příkladem křesťanské matky. Zejména budu bdít nad tím, abych své děti vychovávala ve zbožnosti a čistotě srdce, v poslušnosti ducha a prosté radosti, ve vytrvalém úsilí a horlivosti pro duše, ve stranění se ducha tohoto světa.
Maria, Prostřednice všech milostí, Matko Církve, přimlouvej se za mě u svého Božského Syna. Amen.
MODLITBOU ZÍSKALA JEDENÁCT POVOLÁNÍ!
Kardinál Vaughan vypravuje, že svou matku vídal celé hodiny na kolenou před Nejsvětější svátostí s očima upřenýma na svatostánek. Oč prosila? Nic si nepřála tolik jako vidět své děti zasvěcené Bohu jako kněze, řeholníky či řeholnice. Na tento úmysl se modlila před Nejsvětější svátostí třicet let každý večer od pěti do šesti hodin. Jaký byl výsledek? Pět jejích dcer vstoupilo do kláštera a z osmi synů se šest stalo kněžími.
Z těchto šesti kněží se tři stali biskupy, mezi nimi kardinál Herbert Vaughan. Tyto mimořádné milosti bezpochyby vyprosila modlitba matek. Pravdou je, že jeho matka k modlitbám přidávala almužny. V rodině ráda hovořila o kněžích, jejich důstojnosti a jejich evangelním poslání ke spáse duší. Tak do srdcí svých dětí zasévala semeno povolání. Kdyby i dnes bylo mnoho matek tohoto ražení, měli bychom mnoho zbožných kněží.
Všechny matky rodin jistě nemohou strávit hodinu denně před Nejsvětější svátostí, ale všechny mohou dávat svým dětem příklad modlitby a praktikování křesťanských ctností.
(Časopis Introibo č. 116, duben-květen-červen 2002)
